v galerii http://doom-cz.spaces.live.com/photos/cns!34B76BE696B4E2C1!1121/ jsem udělal výběr mých nej fotek z jeseníků a pradědu. doufám, že se budou líbit :-)

Na začátku týdne jsem se od mého spolehlivého zdroje na Pradědu dověděl dvě zprávy:
1) cesta z Ovčárny na Praděd je prohrnutá
2) cesta z Hvězdy na Ovčárnu je plná štěrku
byl jsem postaven před velké dilema: chci jet na Praděd a vidět poslední jarní sníh, ale jak se tam dostat, když je cesta plná štěrku. Řešení bylo jednoduché - pojedu tam na bajku a lišácky si zkrátím cestu svým oblíbeným vlakem jedoucím přes Valšov. Tímhle vlakem jezdím už pár let rituální první cestu na Praděd, tak proč se s ním nesvézt zase. Z Valšova přes Břidličnou je krásná cesta.

5:30, zvoní budík. Kterýho vola napadlo, že se bude v sobotu tak brzo vstávat? No jo, ale když ten vlak jede v 7:09, asi budu muset z postele. Wjecy mám nachystané ze včerejška, takže akorát naplním camel, sbalím jídlo a jedem. Snídaně, oblíkání, sakra, ta hodina utekla. 6:35 mizím z domu. Rychlý průjezd městem na nádraží. Koukám přes skleněné dveře a mám asi pohled bacila do lékárny. Hala je plná lidí a od dveří se zdá, že u pokladen jsou děsné fronty. Zdání klame. Vyplázl jsem 75 korun, dostal divnej kousek papíru a čekám na vlak.
Vlak dorazil, ale ouha, první dnešní problém s ČD :-) - není přistaven vagón pro kola, jak jsem byl zvyklý. Spolu s jedním starším pánem, dálkoplazem odněkud z čech, jsme odchytli průvodčího. Mezi Moravským Berounem a Valšovem je výluka a průvodčí neví, jestli nám náhradní doprava veme kola. No co, risknem to, maximálně pojedu z Berouna po svých a u pokladny zkusím vyhádat část peněz za jízdné zpět.
Bajk mezitím mizí v prostoru pro zavazadla motoráčku a já hledám místo k sezení. No že by ten motoráček byl nějak luxusní, to se říct nedá. Holt, co chceme za 75 korun. Sundávám batoh a ostatní věci, zatahuju záclonku a uvelebuju se na sedadle. Přes uličku sedí dvě postarší turistky. Baví se docela nahlas, takže chtě nechtě poslouchám jejich konverzaci. V hlavě mi utkvěla informace o ceně jízdenky do Valšova za minulého režimu - pokud si dobře vzpomínám, 12 korun. Paní zapomínají, že tenkrát byly platy daleko nižší.  Dál jsem se ze všech sil snažil neposlouchat jejich debatu, neboť je to neslušné :-) - já chápu, že dnešní senioři mají hluboko do kapsy, ale další debata těch dvou paní mě utvrdila v tom, že tak trochu kecají - povídaly si, kde v zahraničí byly na dovolené, takže zas tak ekonomicky zle na tom nebudou... no ale to jsem se zakecal někam, kam jsem nechtěl a ted vypadám jako lidožrout :-).
Vyjíždíme z Olomouce, projíždíme přes Bystrovany a já se snažím usnout. Mimořádně se mi to i daří. Jenže jenom na chvíli. Za Hrubou Vodou se motoráček mění v tanečnici hula hula - v každé zatáčce se v příčném směru třese jako o život. No nic, ČD asi chtějí, aby jim lidi neusnuli a neprospali přestup na autobusovou dopravu.
Vagonem prochází průvodčí a sděluje nám, že s dopravou pro kola je to bledý, v Berouně zatím mají pouze autobusy. Necháme se překvapit.
Vyjíždíme z lesnatého údolí kolem Bystřičky na pastviny pod Berounem. Vlak se už tak netřepe. Znova přichází průvodčí a sděluje nám, že v Berouně cosi pro kola splašili. V duchu se křižuju, aby to nebyl koňský potah s žebřiňákem.
Kupodivu není. Vystupujeme, u nádraží čekají dva autobusy a Fort Transit. Hurá, ČD perlí a mile nás překvapily. Kola mizí v dodávce a lidi v autobusech.
Valšov, vystupovat. Dál už pěkně po svých. Kalibruju výškoměr Sigmy podle turistického rozcestníku a vyrážím na Břidličnou. Mírně pofukuje, ale jet se dá docela svižně, 30 k/h není problém. Za pár minut už mám Břidličnou za zády. Projíždím Velkou Štáhlí, stoupám na Malou Štáhli. Poprvé se mi ukazuje zasněžený hlavní hřeben. Kopce jsou ještě zasněžené, ale dole je jaro jak vyšité.
 

Pokračuju dál na Dolní Moravici. Hřeben se přibližuje. Zelená a kousek vedle bílá

Moravice, Morávka, jede se  moc pěkně. Sice fouká mírně proti, ale nic hrozného. Navíc, tenhle východní vítr většinou vydrží do odpoledne a to znamená, že mě to pěkně sfoukne domů. Opouštím Morávku a pokračuju nahoru na Hvězdu

Tak v tomhle místě přestává sranda a začíná ta pravá legrace. Zde se cesta láme a z příjemného stoupání se stává předzvěst dřiny na Praděd.

Hvězda. Sníh pořád žádný. Budu muset nahoru. Ještě si hrábnu. Naštěstí je docela teplo

Pramínek. Moje první zastávka na cestě k Ovčárně. Nevím proč, ale nepramínkuje, což je škoda. Pramínek mám rád, v létě se tam dá příjemně osvěžit. Moje zdroje na Pradědu nekecaly, cesta je plná štěrku. Silnička by tu asi při sjezdu měla problémy.

Obrázek, další zastavení na výstupu. A potkávám první sníh :-)

Bohužel, u obrázku přibylo štěrku na cestě. A to hodně. Stoupám dál. Štěrku je docela dost a bajk se začíná trochu bořit. Navíc přijíždějí auta. Vesele jen vesele. A pak, že je na horách čerstvej vzduch

Přibývá nejen štěrku, ale i sněhu. A taky přibývá vody z tání. Tohle období mám strašně rád, všude tečou potůčky a nádherně oživují krajinu. To se mi strašně líbí.

No nic, jedem dál. Díky štěrku se postup zpomaluje, ale zatím to jde. Nad ovčárnou naštěstí sníh nesypou, takže tam bude klid.

Rozcestí na Švýcárnu. Jsem skoro u cíle. Ještě mě ale čeká oblíbený Strmilovák, třešnička na dortu celého výstupu

Ve Strmilováku mě to málem shodilo. No jo, vítr na Pradědu. Kašpar to jistí. Chvíli se peru s větrem a už jsem na plošince pod vrcholem. Vítr, který mě brzdil, mi pomůže v poslední části výstupu. A už jsem nahoře

Pauzička, foceníčko panoramat, potom oblíknout na sjezd a zase hurá dolů. Nebude to ale sranda. Cesta je místy z tajícího sněhu mokrá a navíc je dost úzká. Provoz pěšáků je silný, tak to raději pojedu opatrně, nerad bych jel až domů s mokrým zadkem a nerad bych sestřelil nějakého tůristu, co neumí chodit po své straně a motá se uprostřed cesty.

Sjezd z Ovčárny je taky docela mazec. Na štěrku to trochu podjíždí a navíc, silnice je opět plná lidí. Víc než 25 raději nejedu, nerad bych se někde smotal.

Na Hvězdě se už dá valit, tak to dolů pouštím. Hurááá, konečně to trochu jede. V Morávce si sundávám první vrstvu oblečení, větrovku a rolák. Sedám na lavičku, snažím se rolák narvat k větrovce. Lidi, co čekají na bus, na mě hledí jako na blázna, ten svetr se tam přece nemůže vlézt. Ale může, mám to vyzkoušené..

Pokračujeme. Vyjíždím z Morávky, chytám vítr do zad. Paráda, tyhle návraty z Pradědu mám rád. I když jedu na bajku, rychlost ani kopečkách nejde pod 40. Takhle se dělají průměry :-), ne jak při sjezdu po štěrku. Projíždím Moravicí, dojíždím do Štáhle a točím na Rýmařov. Tuhle cestu mám už pěkně najetou, takže řídí autopilot a já se kochám. V kopečku nad Štáhlí fotím na rozloučenou naposled hlavní hřeben a pokračuju domů

Kopec do Ondřejova. Krátká a prudká stojka, v podstatě jediný prudší kopec na cestě z Pradědu. Na chvíli zastavuju, abych si odpočinul.

Valšovské údolí. Když tam v letech 2005 - 2006 spravovali cestu, tak to silničáři vyloženě odflákli. Ty nejhorší úseky nespravili a nechali je pěkně děravé. Se silničkou se tam musí opatrně, ale dneska mám bantamy a odpruženou vidlici, takže vzhůru dolů. Jedééém. Takhle jsem si Valšovské údolí ještě neužil. Výborný sjezdík. Škoda, že se takhle nedá jet vždycky.

Roviny na Hané. Tady mě trochu opouští vítr do zad, začíná se točit a chvílemi mě zpomaluje. Ale i tak pořád jedu kolem třiceti a držím průměr.

75 km domů jsem dal za 2h 25'. Na to, že jsem jel na bajku, to docela valilo. S dneškem jsem hodně spokojený. A ted jdu spát :-)

Zase jeden krásný den. Vytáhl jsem přítelku a vyrazili jsme na Rešovské vodopády. Když už na to byl celý den, proč si vyjížďku trochu nezpestřit průzkumem lesa ve valšovském údolí.

Na Hané je už delší dobu krásný jaro, ale na hřebenu jeseníků ještě leží sníh. Nicméně v nížině krásně kvetou olovnatky.

Dojeli jsme až k soutoku Oslavy a Huntavy. Celou cestu nám pomalu ale jistě narůstala nad hlavou oblačnost. Zrovna ve chvíli, kdy jsme studovali mapu okolí, začalo pršet. Naštěstí je na tom místě zastávka autobusu s budkou, takže nebyl problém se schovat.

Poprchávalo asi 20 minut, naštěstí ne moc, takže cesta nebyla moc mokrá. Přeháňka odešla stejně rychle jako přišla.

Vydali jsme se Valšovksým údolím nahoru až k místu, kde se silnice kříží se žlutou TZ.

Zde jsme opustili silnici a pěšky se vydali lesem. Stoupáníčko proti vrstevnicím nám dalo pořádně zabrat. Ale cesta je to krásná, jenom se nesmíte tahat s kolem :-)

Žlutá vede kus lesem do kopce a poté ústí na pastviny u Rešova. Cesta je tam přehrazena elektrickým ohradníkem. Bohužel činnost lesáků proměnila cestu v jedno velké prasečí kaliště a kus nebyl v podstatě průchodný. Museli jsme se proto vyškrábat do lesa nad cestou a pak zase slézt. Docela sranda, hledat v lese plném větví nějakou solidní cestu.
Když jsem narazil na ohradník, moje první myšlenka samozřejmě byla "je tam elektrika?". šáhl jsem si a samozřejmě byla. Dostal jsem ránu.

Došli jsme na pastvinu a následoval skutečný "eye opener" - moc pěkná vyhlídka, krásná odměna za to plahočení se lesem.

Co by to bylo za pastvinu bez kraviček? U Rešova jich na nás čekalo hned celé stádo. Pekně si tam ležely na sluníčku. Napřed nás spatřila jedna, ta se postavila a během chvíle stály všechny a prohlížely si nás. V té chvíli jsem přemýšlel, jestli jsou krávy opravdu mírumilovná zvířátka a jestli nás nesežerou :-). Nesežraly

V Rešově jsme dali obídek, pauzičku a potom po červené sešli k vodopádům. Cesta přes chatovou oblast je sice pěkná, ale je to solidní padák, takže kolena dostala pěkně zabrat neustálým bržděním z kopce.

Bohužel, na vodopádech mi zdechly baterky ve foťáku :-(. Ale oblast byla stejně plná lidí, takže udělat kloudný fotky bez pózujících rodinek s dětmi by byl kumšt. A já děsně nerad fotím lidi.

Vraceli jsme se po zelené TZ, klasicky přes chatovou osadu u Huntavy. Kus rozbité cesty tam je opravený, ale zbytek je pořád děravý jak cedník. Cestou zpět jsme chytili vítr do zad, takže nás to pěkně sfouklo domů... Škoda jen, že cesty mezi Štěpánovem, Hnojicemi a Mladějovicemi jsou tak strašně děravé. Ovšem na druhou stranu, v minulých letech byly opraveny silnice mezi Komárovem a Pasekou a mezi Dlouhou Loučkou a Ondřejovem (Valšovské údolí), takže aspon něco :-)

Dneska zas bylo krásně. Ráno jsem vytáhl přítelku a velice líným tempem jsme objeli Poděbrady.Sluníčko nám docela svítilo, žáby kvákaly jako o život, prostě jarní pohoda. Škoda jenom, že foukal vítr.

Co s načatým dnem? Nákup, obídek a potom zase ven. Na obloze se sice střídaly mraky se sluníčkem a teplota lítala nahoru dolů, nicméně to nás od výjezdu neodradilo. Vzali jsme další dva kumpány, do batohu putovala termoska, zhong s miskou a Formosa Dung Ting. Hurá ven na čaj.

Vápenice jsem vám ukazoval v zimě, tak teď se, aspon virtuálně, podívejte na jejich jarní tvář.

Pohodička, sluníčko svítilo, ptáčci lítali, kytky voněly, zkrátka den jak z omalovánky :-)

Jaro je tu. Už delší dobu se nám krásně zelenají stromy a kvetou kytky. S kamarádem jsme vyrazili na návštěvu za Králem Dubem a pro vodu do Olší.

Království je hospodářský les u železniční trati Olomouc - Přerov, kousek od Grygova. Jeho největší dominantou je Král Dub, velký strom u trati. Vede k němu krásná cestička hustou zelenou trávou

z Království jsme se cestou mezi poli vydali do Olší na vodu. No to jsme si dali. Díky tomu, že před pár dny ještě docela solidně pršelo, hádejte, jak jsme asi dopadli :-D

        
holt, komu není z húry dáno, v apatyce nekoupí

A ještě pár obrázků z Olší

Zhruba před dvěma měsíci jsme se bavili s kolegou Nooskim po ICQ a z debaty vylezlo, že bychom si mohli dát někde sraz a pokecat. Volba padla na Hostýn, jelikož ho máme oba přibližně stejně daleko od domova. A když už se dohodli dva lidi z CD, proč rovnou neudělat sraz více lidí.

Založili jsme nové téma, vybrali termín, trochu zmatkovali s jeho přesouváním z neděle na sobotu a zpět. Ale nakonec jsme potvrdili termín i čas a místo srazu.

Nadešel den D, v 8:45 jsme s kamarádem vyrazili směr Grygov - Brodek - Rokytnice - Přerov, kde jsme měli dílčí sraz s přerovskými lidmi z CD. V deset jsme startovali na velký sraz se zbytkem výpravy, který přifrčel dílem od KM a dílem z pod Radhoště.

V 11:05 jsme byli na sraze. Nezbytné představování, pár rýpnutí na věčné téma Campagnolo x Shimano a pak už hurá na kopec.

Následují fotky z výstupu na kopec, samozřejmě se to zvrhlo v přátelskou časovku. Autorem je Nooski

Čeká se na duchovního vůdce :-) srazu

Co dál? V plánu bylo dát si čaj na Hostýně. Vzali jsme s sebou nádobí a vařič, abychom využili čerstvou místní vodu. Jenže ouha, Voda u kostela netekla. Po chvíli radění se padl návrh. Sjet dolů na Rusavu přes Grapy a čaj udělat v hospodě na konci dědiny. Fajn. Tak jsme se pustili do sjezdu.

Grapy jsou krásná oblast na jižním svahu Hostýna. Jenže ouha, je to taky pěknej sešup a já sjezdy moc nemusím. Tak jsem to sjel opatrně a přitom fotil. Ostatní kluci tím dostali šanci zatím se dole najíst a dát si něco na pití, než se pustíme do čaje. Z fotek si jistě sami uděláte obrázek, že sjezdík je to opravdu solidní. Fotky jsou moje :-)

Jarda mezitím nabral dole na Rusavě vodu z pramínku.

Dojeli jsme do hospody, chrti se mezitím najedli a mohli jsme se pustit do debat a čajování. Škoda, že Přerováci museli brzo zmizet.

pista a Ambi	Nooski a veteran	Nooski podruhé
vařič :)	Sikkim	Jarda
Ambi	pista	malá čajovna
Pu-Erh na cestu	a nálev

a ještě Nooskiho fotky

tak který si vyberu? RB nebo Wiliera?

Po čaji a pokecu jsme se rozdělili. Ambi  s veteranem vyrazili přes Hadovnu domů, pista a Nooski s námi jeli do Brusného a tam jsme se rozloučili, s Jardou jsme poseděli na Brusence na obídek

V Chomýži se s námi loučil Hostýn

Cesta zpět do Olomouce proběhla bez problémů, vítr nám přál a tak jsme mohli jet svižně. V Brodku jsme potkali mou přítelku, která nám jela naproti. Na půl hodinky jsme ještě spočinuli v Olší (http://www.mapy.cz/#x=139831424@y=133962880@z=15@mm=FP)

Výborná, povedená akce. Počasí nám přálo, vítr ani moc nezlobil, nohy taky táhly jak měly. Maximální spokojenost :-)
Statistika na závěr: 140 km, 6h 18', nastoupáno 1079 metrů, průměrné tepy 140.
A kus trasy, jak ji zaznamenala GPS: http://trail.motionbased.com/trail/activity/5378578

Pár podvečerních foteček od vody.

Když Dagmar Honsová na konci pracovního týdne slibovala, že o víkendu bude krásně, nekecala.

V noci z pátku na sobotu přešla přes ČR studená fronta, v sobotu ráno bylo ještě tak nějak všelijak, ale sobotní odpoledne bylo jako generálka na nádhernou vyloženě jarní neděli.

Co s takovým krásným dnem? Samozřejmě se jít pořádně protáhnout a projet. Směr Hostýnky.
Protože vyjížďka v tak krásný den se nemohla obejít bez čaje, v batohu skončil zhong, miska, termoska s horkou vodou a krabička s čajem Ché Thai Nguyen.

Start byl v devět, se spoluchrtem Stancekem jsme měli sraz v Tovačově. Původně s námi měl jet ještě další chrťák, jenže tomu to nedovolily rodinné povinnost. Škoda.
Už při výjezdu ukazoval teploměr skoro deset stupňů a teplota pěkně rychle rostla. Při srazu se Staňou už bylo 16 °C a úžasné jasno. Příjemná změna po těch šedých zimních dnech.

Základní otázka, kam pojedem? Vybírali jsme mezi Hostýnem z Bystřice, Hostýnem přes Grapy a Hadovnou. Grapy jsem okamžitě zavrhl, nejsem horská koza. Nakonec jsme vybrali Hadovnu. Vyrazili jsme přes Zářičí, Chropyni, Skaštice, Hulín, Holešov (tam jsme se decentně ztratili :-)) a Přílepy. Celou cestu nám funělo proti a tak odbočka na Hadovnu pro nás sice znamenala bušení do kopce, ale taky skrýš před větrem.

Hadovna je docela solidní krpál, hlavně ze "zlínské" strany. přibližně 3 km stoupáček, ale zato solidní. Start je ve cca 320 metrech, nejvyšší bod má 522 metrů a rozcestník U Dubu je ve výšce 490 m. Od Dubu dál se potom klesá a cesta na druhé straně končí na Rusavě ve 390 metrech. Celkem to má 5 km.

pod Hadovnou

výstup k dubu - společnost mi dělala holčina na fulu GT, která jela přibližně stejným tempem jako já

U Dubu

čaj u dubu

Pivko na Brusence

A na závěr statistika
127 km, 5 h 20', nastoupáno 885 metrů, průměrné tepy 145, maximální teplota 19°C (ve stínu)

15°C, občas slunečno a zelená pole. Takhle vypadá leden? Rozhodně dobré počasí pro malou vyjížďku do Hanáckéch himálájí. Vytáhl jsem kamarád a kamarádku. Hurá ven.

Před Lutínem

Slatinky

Pod Kosířem

Kosiř

Lom

A malá statistika na závěr
AV tepy 143, max. tepy 173, 40 km, 2 hodinky, nastoupáno 430 metrů

Jak na nový rok, tak po celý rok... známé přísloví, že? Tak Proč ho část nestrávit na bajku? Vzal jsem kamaráda, přítelku a vyrazili jsme k vodní nádrži Poděbrady.

Pár foteček následuje :-) - Voda byla pěkně zamrzlá, tak jsme si zajezdili pěkně v místech, kde se normálně plave

Další relativně solidní den. Teploty kolem -6 °C, zataženo a sucho. Dobré podmínky pro malou MTB vyjížďku. S kamarádem jsme vyrazili směrem Kopeček, po červené kolem koňských ohrad na Pohořany a dál se uvidí... a vidělo se :-)

Singlík pod Kopečkem


já :-)

   

U lesa nad Radíkovem

Koňské ohrady

V půlce červené stezky
 

Pod vesnicí Pohořany -  námraza umí udělat krásné věci

Defekt - na Pohořanech jsem nějak šikovně najel do štěrku a ozvalo se pssssssssss :-) - náhradní duše byla nějaká divná a tak mě čekala zajímavá cesta domůůů

Sjeli jsme do Dolan a tam jsme se rozhodovali, co dál. Cesta po prázdným zadním kole mě moc nebavila. Tak jsme kole Kartouzky zatočili do lesa a po modré značce vyrazili na kopeček. Tou dobou už byla solidní tma, tak jsme samozřejmě ztratili značku a trochu si pobloudili :-) ale nakonec jsme dorazili domů. :-)

a nakonec nezbytná statistika
40 km, 3h 42', AV díky pěší vložce malá, průměrný tep 142, nastoupáno 650 metrů.

Původně jsem mířil na Kosíř - chrti z bike-fóra tam na dopoledne naplánovali sraz. Bohužel kluzká cesta ze Slatinek dál nebyla nic, s čím by si rozumněl můj sjetý zadní plášť, tak jsem to raději vzdal. A když už jsem byl ve Slatinkách, kam se vyda dál? Napadla mě oblast Vápenice kousek od Slatinek.

Oblast Velkého Kosíře byla dříve plná velkých i malých vápencových lomů. Největší z nich je Státní lom nad Čelechovicemi. Poblíž lomu je oblast zvaná Vápenice plná větších i menších děr, kde dříve místní těžili vápenec. Náderné místo.  http://www.mapy.cz/#x=139243648@y=134063872@z=16@mm=FP

Bez kterých programů bych nemohl přežít? Zde je seznam.

- TaskSwitch XP
určitě znáte klasický seznam běžících programů - ALT+TAB. Ukáže vám pár ikonek a finiš.
a ted se podívejte na následující screenshot

Rozdíl, co? TaskSwitch XP vám ukáže náhled programu, na kterém stojíte kurzorem. Pro mě jde o naprosto parádní věc. A v paměti si zabere pouze 850 kB. Licence: FREEWARE
Více viz. http://www.ntwind.com/software/taskswitchxp.html

- Kubik DreamCom SE

jednoduchý posílač SMS z internetu. Jeho součástí je adresář telefonních čísel, takže si nemusíte pamatovat čísla lidí, kterým často SMSkujete a můžete se orientovat pouze podle jmen. Program umí pracovat se všemi třemi českými operátory, dále s bránou SMS.CZ a k dispozici jsou i skripty pro operátory z jiných zemí. Pokud máte většinu přátel u Vodafonu a píšete často z netu, potom je to pro vás "must-have" záležitost
DreamCom SE je malým bratříčkem programu Kubik SMS Dreamcom. Licence: časově neomezené shareware s reklamním bannerem
http://www.dreamcom.cz/index_dcse.php

- Vista Codec Package (VCP) a Media Player Classic
Sada kodeků pro přehrávání různých filmů.
Často pracuji se střihem digitálního videa a tak si nemůžu dovolit mít počítač zaprasený různými kodekovými balíky typu Codecs All In One, K-Lite nebo ACE Mega CoDeCS, které akorát tak doprasí správce médií Windows (DirectShow), ztěžují práci s TV a digitalizační kartou a velice špatně se pak ze systému loví. Uživatel sice většinou sáhne po balíku Vše-V-Jednom, aby měl jednoduchou instalaci a nemusel se starat, ale velice často se pak objeví problémy "nejde mi přehrát tohle" a "nejde mi přehrát tamto" - na vině je právě balík kodeků, který rozdrbal windows.
Ideální nástroj na přehrávání videa je FFDSHOW. Jenže jeho konfigurace je příliš složitá a spoustu uživatelů odradí. Zde nastupují různé distribuce FFDSHOW, které již obsahují i spoustu nastavení. Jednou z nich je CCCP (Combined Community Codec Pack) určený hlavně pro fanoušky animovaných filmů (pozměňuje podání barev) a druhým je Vista Codec Package. Právě VCP je podle mě špička v kodecích.
A jaký přehrávač? na webu VCP je k dispozici maličký, ale šikovný Media Player Classic. S touto dvojicí přehrajete v podstatě všechno - DVD video, DivX, XVid, formát FLV (youtube) QuickTime, 3GP z mobilních telefonů... poradí si skoro se vším. FREEWARE
http://shark007.testbox.dk/

-Opera 9
Co říct? Výborný internetový prohlížeč. Integrovaná správa hesel, povedený manažer stahování, který vám umožní zastavovat downloady a zase je navazovat, umí i navázat stahování poté, co spadlo internetové připojení. Součástí je i vestavěný emailový klient a čtečka RSS. FREEWARE
Zkuste a uvidíte. :-)
http://www.operacesky.net/

-Miranda
Klient pro různé protokoly internetové komunikace (IM) - MSN, ICQ, Jabber... Pomocí různých pluginů můžete Mirandu naučit funkci FTP klienta, přehrávače internetového rádia RSS čtečku, TV program, hraní šachů po internetu. je toho prostě hodně.
K dispozici je spousta už předkonfigurovaných balíčků, například Hulánova Miranda Well.Done :-) FREEWARE
http://www.miranda.cz/

Media Monkey
Přehrávač, knihovna médií, převodník mezi formáty, ripování z CD a hlavně, pro mě nesmírně důležitá funkce tagování souborů. Chybí vám ve vaší sbírce hudby popisky skladeb a nechce se vám je psát rukou? použijte Media Monkey.

Základní verze je zdarma, pokročilá verze Gold je placená
http://www.mediamonkey.com/

Windows Update Downloader
Instalujete často počítače a vadí vám, že musíte sosat stovky megabytů aktualizaci z netu? použijte Windows Update Downloader. Stáhněte si aktualizace a pak je v klidu nainstalujte. Blíže viz http://www.lisak.cz/windows-update-downloader-stahnuti-vsech-aktualizaci.html

Včera bylo zataženo, dneska mě z postele tahalo sluníčko. Tak jsem odpoledne opět vyrazil. Sice bylo mírně kouřmo a teplota kolem -4°C, ale jelo se příjemně. Včera jsem zdolal Kosíř z jedné strany a dneska jsem si vymyslel návštěvu krásného státního lomu. Takže ted poznáte Kosíř z druhé strany :-)

poblíž čelechovické Kaple

rozcestí Bunička a cesta k lomu

odbočka na lom a lom samotný

nad lomem, cesta na Kosíř

Po skoro týdnu, kdy pršelo nebo sněžilo a ven na kole se nedalo, dnes konečně bylo aspon trochu solidně - silnice přes dopoledne vyschly, nepršelo a vzduch konečně nebyl vlhký. Co s načatým odpolednem? Hurá ven. A kam? Přece na hory. Cíl: hanácký Hímáláje. Sice bylo zataženo a smutno, ale vyjížďce to nebránilo.

Mezi Třebčínem a Slatinkami

Rozcestí pod Kosířem

Těsně pod kopcem

Chrti z Třebčína

Kosíř

Statistika na konec
40 km, 2h 12', AV 18, nastoupáno 416m

Seala asi nemusím dlouze představovat. Charismatický pán s úžasně sametovým hlasem zpívající výborné balady. Za všechny určitě stačí zmínit jeho velkou hitovku Kiss from a Rose, kterou rádia drhnou už od roku 1994, kdy vyšla na desce Seal II.

Album Live in Paris nám představuje 14 jeho pecek v živém podání a v netradiční aranži. Písničky jsou víc "rockové", hraje v nich víc kytar a jsou hodně energické. Oproti klasickým Sealovým aranžím, které jsou hodně zasněné, jsou verze na tomto CD živější a ukazují Sealovu tvorbu z jiného úhlu. Každopádně se to poslouchá hodně dobře

Úvodní "Bring it On" posluchače zvedne ze židle a nabudí ho. Zbytek alba v tomto trendu pokračuje. Skladba "My Vision" překvapí parádním kytarovým intrem, do kterého Seal vtrhne a jeho hlas v symbioze se zvukem kytary tvoří dokonalou jednotu. Tahle aranž je asi nejlepší "My Vision", kterou jsem slyšel. Kytara, bicí a Seal, to prostě nemá chybu!Zavřete oči a atmosféra, krerá z nahrávky dýchá, vás přenese přímo do centra dění. I následující "Crazy", která začíná prvních pár taktů nevinně, se zvrhne v pěknou divočinu. A tak bych mohl pokračovat, akorát bych se opakoval, každá jedna skladba na tomhle albu stojí za poslech.

Muzika letí kupředu, zaposloucháte se a než se nadějete, hodinu a něco trvající deska je u konce a vy si připadáte, jako byste byli na koncertě a v duchu (nebo i nahlas :-) ) s i říkáte to klasické konertní E-ŠTĚ E-ŠTĚ E-ŠTĚ, které neodmyslitelně patří ke koncertu

Pro Sealovy fanoušky se jedná o "must have" záležitost, ostatním posluchačům desku vřele doporučím, moc příjemně se pobavíte.

Tracklist:

01. Crazy (5:38)
02. Get It Together (4:17)
03. Killer (6:02)
04. Just Like You Said (5:00)
05. Dreaming In Metaphors (4:54)
06. Prayer For The Dying (5:04)
07. Love's Divine (5:26)
08. My Vision (5:19)
09. Waiting For You (3:51)
10. Kiss From A Rose (5:09)
11. Heavenly ... (Good Feeling) (5:06)
12. Don't Cry (5:28)
13. Bring In On (5:53)
14. Future Love Paradise (7:03)

Total Time: 74:17 Min

Citát na úvod: Nu-jazz k tradičnímu jazzu je asi to samé, jako punk či grunge k rocku. Dělá jazz opět zábavným. (Tony Brewer)

Nedávno se mi do praciček dostalo tohle album, čtyři parádní cédéčka. Na tuhle kompilaci mě upozornil kamarád a chválou nešetřill. Pořád jsem hledal příhodnou dobu, kdy budu mít na jazz náladu a dnes večer nadešla ta pravá chvíle.

Desku bych zhodnotil slovy "totální pohoda". 5 hodin příjemných skladeb. Některé jsou pomalé a zamyšlené (Norah Jones & Joel Harrison Tennessee Waltz), jiné jsou docela divoké (1958 od kapely Skalpel). Každý si jistě vybere svoje a nikdo nebude zklamán. Opravdu povedená muzika.

Chvíli můžete být zasnění, chvíli zase rozdivočení, pocity se střídají a tohle střídání se mě osobně hodně zamlouvalo. Stejně tak se mi zamlouvalo i fúzování žánrů, od jazzu k elektronice a funky. Právě tohle fúzování dělá nu jazz tak krásně barevným a atraktivním.

já osobně hodnotím velice kladně

další recenzi najdete třeba tady

V práci nám nejde elektrika, tak nám šéf dal volno. Zrovna napadl sníh, tak proč si nejít zařádit ven...

kolem Moravy k rybníku u Kožušan

a dál na Dub

u Charvát začalo sněžit, tak jsem se otočil - docela se ochladilo

a po návratu domů nezbytná očista