Microsoftu “unikl” build 7000 připravovaného operačního systému Windows Seven. Nějakým nedopatřením (přinesli mi ho ufouni) se mi dostal do ruky obraz ISO instalaček.
Jakožto rejpal, šťoura a děsně zvědavej člověk jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít vyzkoušení téhle njůvinky. Váhal jsem mezi instalací na virtual PC a na můj kompík. Nakonec vyhrál kompík – Sedmička nahradila instalaci WinXP, na které jsem nechytil už asi 3/4 roku.

Pojďme na představení OS…

Instalace se podobá instalaci Visty. Nečekejte žádné pasti, prostě klasika. Nabootujete z CD, stisknete klávesu a spustí se průvodce instalačním procesem.
Imáge má 2,4 GB, nainstalovaný OS si vezme cca 14 GB. Jo, je to dost, ale… instaloval jsem na disk, kde už OS byl a tak se určitě něco zazálohovalo.

První start: Sedmičky vypadají krásně. Vkusně zvolená tapeta, k tomu průhledný taskbar… moc pěkný. Posuďte sami:
 
Mě osobně se ta rybička strašně líbí.

V Sedmičkách se představuje nový vzhled taskbaru: tkačítka bez popisků. Navíc, zmizel panel QuickLaunch, ikony snadného spouštění ted leží přímo na taskbaru
Na levém screenshotu vidíte starý známý taskbar, na pravém screenu potom vzhled nový. Co se vám líbí víc?

Já osobně jsem konzervativní a nový taskbar mi nic neříká. Ale, možná si zvyknu.

Krátce ke QuickLaunch. Ukážu vám dva screeny. Povypínal jsem nějaké aplikace, aby toho nebylo tolik. Hledejte rozdíly…

Jakmile spustíte nějakou aplikaci, kterou máte v quicklaunch, na místě její ikony se udělá tlačítko taskbaru. Praktické nebo ne? Nechám na vás.
Mimochodem, konečně se dají přesouvat jednotlivá tlačítka s programy, takže si seznam spuštěných programů můžete upravit podle sebe.

Takto vypadá kontextová nabídka u programu na taskbaru:

A takto vypadá náhled seskupených tlačítek na novém taskbaru – v tomhle případě jde o více oken Průzkumníka.

Windows Seven jsou ořezané o některé programy. Nehledejte poštovního klienta, Messenger a pod. – nahradí je aplikace Live Essentials.

Kompatibilita: Tvrdí se, že co běží pod Vistou, pod Seven poběží taky. Nezkoušel jsem toho moc, jenom moje nejpoužívanější programy. A skóre?
Opera 10.0 alpha – v pořádku
Aimp: problém s ovladačem zvuku
QIP Infium: v pořádku
WLM: v pořádku
Live Writer: v pořádku
Last.fm: v pořádku

S ovladači je to kapánek horší. Konkrétně s mou zvukovkou. Testuju na mírně obstarožní desce Asus A8R-MVP s chipsetem ATi xPress 1600 a zvukovým čipem ADi 1986. Zvuk se chová dost divně. Někdy se stane, že po ukončení jednoho programu pracujícího se zvukovkou, se zvukový ovladač nějak zamotá a zvuk přestane jít. Pak je nutné jít do ovládacího panelu zvuk a tam udělat nějaké mumbo jumbo s nastavením. Nepřišel jsem zatím na způsob, jak tuto chybu reprodukovat. Nicméně, dá se soudit, že soudruzi programátoři tam maj bug jak prase – nicméně jde o betu, takže jim to pěkně bonzneme a budeme doufat, že na to mrknou :-)

Co tu máme dál: rychlost odezvy OS. Jo, tady microsofti zapracovali. Subjektivně je W7 rychlejší než WV. Samozřejmě nesrovnávám zaběhlej OS s nově nainstalovaným, ale čerstvou instalaci proti čerstvé instalaci.
A jak jsme na tom se žraním RAMky? Když mám spuštěných pár programů (Aimp, Operu, Writer, QIP, WLM), obsazená RAM je na hodnotě 800 mega. Takže o fous líp jak Vista. Neumím ale posoudit, nakolik to dělá čerstvost instalace a s tím související stav prefetch cache a podobnejch hovadin :-)

Hry: Zkoušel jsem Half Life 2. No problemo, hra běhá svižně, FPS jsem zatím neměřil, ale je to srovnatelné s Vistou, kde HL2 rovněž běžel v pohodě. Za půlden testování toho moc nevyzkouším, že :-) - ale budu postupně psát další věci.

To je zatím vše. Máte dotazy? pište, směle pište komentáře :-)

A na co se chystám? Network and Sharing Center, Activities Center, podívám se, kam zmizel Sidebar, jak je předělaná oblast SysTray… ještě pár věcí projdu. Ale o tom zas příště.

Zas vás potěším nějakými videoklipy. Tentokrát z house-music.

X-Press 2 feat. David Byrne: Lazy 

Tohle je song stylu “sranda o pravdě”. Chlapi jsou prostě líní, já to klidně přiznám. A tenhle týpek to má vychytaný skoro k dokonalosti – myslím, že by klidně mohl být i můj vzor :-)
Text je prostě božskej :-), muzika taky – prostě house jak má být.

Dimitri from Paris - Une very stylish fille 

Klasika jazzového a house mága. Celá deska Sacrebleu je skvělá, tahle hitovka je asi nejlepší… a klípek se taky poved.

Minulý měsíc mi odešel starý batoh s vakem – nějakej noname z Tesca. Měl jsem ho 3 roky, stál asi 300 Kč. Ale už měl svoje odslouženo.
Najednou se začal trhat, na vaku se mi povedlo strhnout závit u hadice, takže vak tekl… a navíc byl malej – dát do něj víc než 2 litry vody a nějaký hadry znamenalo mít pak na zádech těleso zvící rotující elipsy.

Požadavky na novej batoh byly následující: 3 l vak, dost místa nejen pro vodu, ale i pro případné potřeby čajmena a nějaké oblečení.

Do užšího výběru se dostali dva kandidáti:
- Camelbak M.U.L.E
- Hydrapak Laguna

Výběr byl docela složitej. Batohy jsou v podstatě rovnocenné – oba mají vak na 3 l, dají se “nafouknout”…
Nakonec ale zvítězil Hydrapak. Víc se mi líbil :-)

Jak je u mě dobrým zvykem, text bude proložen obrázkama

Rozměry: ani malej, ani velkej :-) - prostě akorát.

Vak má svou oddělenou kapsu hned na zádech. V ní má ještě nepromokavou vložku, takže riziko, že si při poškození vaku namočíte věci, by mělo být minimální. No, já to zkoušet nebudu.
Každopádně, vak se do batohu vkládá dobře a nezavazí při manipulaci s věcma, které vezete. Po vložení se vak zajistí pomocí karabinky.
Pokud vezete celé 3l vody, je vložení vaku mírně náročnější, ale při troše šikovnosti ho tam narvete :-)

Hadice vaku se protáhne otvorem na popruhu. Může být tažena na levou nebo pravou stranu. Na popruhu jsou gumové pásky, které hadici drží. Hadice je navíc upevněna i pomocí suchého zipu, takže manipulace s ní je jednoduchá. Tenhle systém se mi líbí víc než objímka s háčkem na starém batohu.

Vnitřní prostor. Uvnitř je pár síťek na upevnění menších předmětů. Vnitřek jinak není nijak členěn.
Pod menším zipem vepředu najdete kapsu na brýle vystlanou látkou podobnou flísu nebo materiálu Roubaix.

Prostor batohu lze zvětšit o 2 litry pomocí zipu, který je na obvodu.

Součástí je síťka pro umístění helmy. Tady jsem trochu na vážkách, možná bych místo ní uvítal raději pláštěnku.

Vak:

Hadice není šroubovací, ale pouze nacvakávací. Nehrozí riziko stržení závitu.
Náustek je úhlový, měl by jít předělat na rovný – nezjistil jsem jak, ale to neva – úhlový se mi líbí.
Pije se z něj dobře. Povytáhnete, zubama stisknete silikonovej “cumel” a můžete sát.
Plnění vaku je rovněž v pohodě. Plnící otvor je nahoře – stáhnete tu modrou věc a můžete plnit. Zas žádný šroubování. Jak máte naplněno, tak přehnete zpevněné okraje vaku a zas zajistíte tou modrou věcí.
Sušení je taky v klidu – strčíte dovnitř ruku a vak obrátíte naruby.

Zkušenosti:
Vezl jsem skoro dva litry vody, zimní dres, termosku a čajování. Vešlo se to v pohodě. Samozřejmě jsem musel rozepnout boční zip.
Laguna má hodně pevná záda, takže se neudělal žádný hrb a batoh seděl dobře.
Popruhy jsou dostatečně široké, pohodlně polstrované, netlačí. I pás je je pohodlně široký.
Pouzdro na mobil má boky z gumy, takže mi v klidu vzalo W910i i s připojeným handsfree, které se připojí velkým konektorem zboku.

První dojmy jsou veskrze pozitivní. Zápor jsem zatím nenašel, líbí se mi spousta drobných vychytávek.
Uvidíme, jak se na batoh budu tvářit po nějaké době.

nejen pro Seržu – velikostní srovnání s litrovou termoskou a mým starým batohem – zas tak velký to není

a co teď? hodina velkého trestu se opět přiblížila

Vánoce, vánoce přicházejí.

V poslední době mě děsně baví lidi, co si do oken věsí tzv.. oběšence, čili figurky různých divnobytostí v červenym hábitu, importovaných bůh ví odkud…

Dneska dopoledne jsem jel z pošty a co nevidím… raději jsem si ten fenomén vyfotil, ať mám důkaz, že mi zatím ještě nehrabe :-)

Za krásu našich koní a rychlost našich žen

Včera jsem byl na poště. Na tom není nic tak divnýho :-)
Byl jsem si pro balíček. Přišel mi objednaný batoh, Hydrapak Laguna. Na tom není taky nic divnýho :-)
Byla tam fronta. Taky nic divnýho, je před vánocema.
Jely tři přepážky ze čtyř. Dvě na běžné služby, jedna pro balíky a pod. U ní samozřejmě byla největší fronta. Stoupl jsem si na konec a čekal. Za mnou přišla starší paní, odhadem tak 70 let. Stojíme, čekáme, přede mnou asi 6 lidí. V duchu jsem si připravoval playlist na nadcházející PSI Night a přemejšlel, jak 21 hodin nachystané hudby nacpu do 8 hodin :-)
Do zavřené přepážky si sedla další úřednice a otevřela ji – zavolala na nás “kdo jste na řadě, tak pojďte za mnou”…
A v tom se to stalo. Babka, která stála za mnou, vystřelila jako Schumacher ze startovní čáry a frrrrrrk k okýnku. Paní, která měla být na řadě, si stoupla za ni a taktně ji upozornila na funkčnost zvanou fronta. Baba se na ni zle podívala a… STOUPLA SI ZA NI – ne na konec fronty, kam patřila, ale na druhý místo. Paní, která stála přede mnou, se na mě podívala a v jejím pohledu bylo lze číst “to si snad dělá prdel, ne?”
To jsou dneska lidi. Za normálních okolností bych na babku byl hustej a odeslal bych ji do patřičných míst – jenže tahle situace mi přišla natolik směšná, že jsem to nechal plavat a chechtal se celou dobu, co jsem byl ve frontě.
Až jsem přišel na řadu, někdy v 17:20, dověděl jsem se, že můj balík zatím nedorazil. Se stoickým klidem jsem poděkoval, zjistil si otvírací dobu v sobotu a odkráčel dělat DJ na akci :-)

P.S.I. Night

dopadla dobře. Po počátečním trápení se s připojením LCD televize k notebooku (lidi, co dělali intelovský ovladače ke grafice, by patřilo nakopat do ****), jsem nachystal playlist, pustil vizualizace a už se jenom pařilo. Foceno mobilem ve tmě, takže…

Moja našla tachometr – v září ztracenou Sigmu 2006. Byla v kapse kalhot. Akorát mi není jasné, kde se tam vzala – jsem si skoro na 100% jistý, že jsme ty gatě prohlédli.
Teď mám dva tachometry. No nic, Sigma pude z domu, CM 4.3A je prostě lepší.

Ráno jsem si vyzvedl Hydrapak. Vypadá velice pěkně. 3l vak na vodu, dost místa uvnitř, síťka na upevnění škopku, kapsa na brejle… nejdůležitější je pro mě ale možnost zvednout prostor uvnitř o 2 litry – batoh má po obvodu zip – po rozepnutí se prostor uvnitř dost zvětší. Zdá se, že na moje čajové vyjížďky to bude super – konečně budu moci vozit jak vak s vodou, tak i termosku a čajování. Už se těším, až vyzkouším.
Každopádně je to moc pěknej batůžek.

Už je zas po delší době potřeba “nakapat si trochu do strojku”

S přáteli jsme se rozhodli udělat si menší privátní akci…

Sejdem se v čajovně, dotáhnem LCD televizi, notebuch, spoustu goa a psytrancu a budem až do rána vesele poslouchat, koukat na vizualizace a popíjet čaj.

Už se těším na ten relax, pěkně vypnout mozek a nechat se vést až do tranzu…

Zima nějak ne a ne přijít :-) - asi to globální oteplování, kterým nás pořád straší ekosocialisté. Každopádně, dneska bylo opět krásně. Moc krásně.

Toho se musí využít, ne? Takže, hurá někam do lesa do bahýnka. Dneska jsem opět řádil na Kopečku. Vyjel jsem si už chvilku po poledni, ať mám víc času na pojezd. A dobře jsem udělal. Zima sice není počasím, ale tělo a hlavně svaly už hlásí konec chrtí sezony a začátek období regenerace a budování základní vytrvalosti. Na rovinkách to moc nejelo – maximálně 25 a to jsem byl rád. Ale nelámal jsem to přes koleno a jel si na pohodu kolem 20 k/h, pěkně lehký převody a nízká kadence, nízký tepy a zátěž.
Je zajímavý, že v kopcích se nohy nechaly docela pěkně vyprovokovat – letní výkony sice nepodávaly, ovšem jelo mi to slušně.

Začátek bajkovačky byl tradičně na Kopečku. Oblíbená červená TZ, lesní cestičky a spousta bahna. Ale fakt spousta. Během prvních 2 km jsem měl spodek biku krásně obalenej bahýnkem.
Malé intermezzo. Jsem velice mile překvapen, jak skvěle to řadí i zabahněný. Přestože Sup má spodní vedení lanek, tak i ve stavu totální zaprasenosti to řadí spolehlivě. Dneska jsem dost často řadil “na hulváta”, čili v plným záběru, a bez problému. Sada SLX se povedla. Tohle jsem si s kombem Deore + Alivio dovolit nemohl.

Profrčel jsem lesem, vybušil si svou oblíbenou pasáž pod Pohořanama a v dědině narazil na kočku. Krásnou, černou. No, kočku – asi to bylo odrostlejší kotě, pořád si chtěla hrát a nechtěla mě pustit.

Kočku jsem nakonec setřepal a vyrazil na modrou TZ, projel kolem Jedové a zas do lesa. A taky do bahna.

Sjel jsem si modrou až ke křižovatce Pod Jedlovou. Tam jsem zatočil doleva na Jívovou. A trochu začal kosnout, teplota už kolísala kolem 1°C.
V lese bylo krásně.

Na Jívové byla otočka. Už se připozdívalo, tak jsem se vydal zpět domů. Vzal jsem to cestičkama zadem kolem dědiny, potom po zelené TZ zpět pod Jedovou.
Na Pohořanech jsem chytil krásnej západ slunce do mraků. A pak už fofrem domů, začalo se šeřit.

Suma sumárum, 55 km, AV 15 k/h, nastoupáno 660m (Seržo, to je něco pro tebe, co? :-))

procházím si takhle statistiku a na co nenarazím :-)

http://translate.google.lt/translate?hl=lt&sl=cs&u=http://doom-cz.spaces.live.com/blog/cns!34B76BE696B4E2C1!2894.entry&sa=X&oi=translate&resnum=1&ct=result&prev=/search%3Fq%3Dvodafone231%26hl%3Dlt%26sa%3DG

to by mě zajímalo, co je to za jazyk… každopádně je to srandovní.

Mikropříběh.

Je čtvrtek 10.12.2008, asi 17:20. Sedíme v autě, úspěšně jsme se protáhli zácpou na bratislavském Přístavním mostě a teď míříme plnou parou směr Brno. Jsme kousek za Blavou. Před chvílí nás předjela blikající sanitka a nyní jedem asi 130 k/h levým pruhem, právě jsem předjel náklaďák. Najednou se něco mihne v odstavném pruhu. Kolega vedle vyhrkne “viděls toho vola?”

Jo, správně, odstavným pruhem si to směrem na Blavu šine nějakej chodec. Oblečenej v tmavym oblečení je skoro neviditelnej.

Posloucháme rádio Expres. Pár minut po tom setkání vysílají mimořádné dopravní zpravodajství. Dva ťukance v Blavě, jeden kdesi v Žilině. A  nakonec, jako třešínka, “náš” chodec.

Zajímalo by mě, co to bylo za troubu. Nedokážu si představit, že bych si to ve tmě štrádoval pěšo po dálnici…

Asi půlhodinu nato vysílajá v rádiu další dopravní zprávy. Ten “náš” borec pořád cestuje po D2. A přidali se k němu i dva další troubové, tentokrát na D1, rovněž směr BA.

To sou dneska lidi…

Včera jsem v obchůdku objevil zajímavý zelený Pu-Erh. Na obalu bylo napsáno “z 1000 let starého čajovníku”. Tak jsem si vzal 10g na zkoušku a večer jsme degustovali

Listy jsou velké, většinou nepoškozené. Občas se najde nějaká větvička

Nálev je světlý, chuť jemná, dozvuk taky jemný. Zvládli jsme osm dobrých zálivů. První tři byly opatrné, 80°C vodou, u dalších jsme pak “přitlačili” s teplotou. Doba luhování cca 3 minuty.

Sběr v roce 2000, plantáž jsem nezjistil.

podrobnosti o balení viz obrázek :-)

a na takovýchto stromech (tohle už fakt nejsou keříky jako třebas v darjeelingu :-)) rostou lístky starého čaje: http://www.puerhshop.com/index.php?main_page=page&id=7

Na fóru TVFreak se objevil dotaz na doporučení televisního přístroje vhodného do koupelny. Kolem dotazu se objevilo docela dost offtopicu, tak moderátor onen offtopic vzal a přesunul do sekce “garáž”.

Nicméně, celá debata je velice zajímavou a veselou sondou do života, tak se o ni s vámi musím podělit.

takže, tramtadadá… čtěte a vychutnávejte. Já osobně se u toho skvěle bavil. http://www.tvfreak.cz/forum/showthread.php?t=18240

tentokrát video

No, delší dobu.  přibližně tejden.

Jak se vám líbí?

Já z ní mám rozporuplné pocity. Jak je u MS zvykem, něco zlepšili a něco pokazili.

Tak předně. Zas dovrzali kompatidebilitu s Operou. Nejdou přidávat komentáře k blog postům. Tímto se “omlouvám” svým přátelům ze sítě, že jim moc nekomentuju – ale prostě to nejde. A jsem líný pouštět kvůli tomu WIE – takže napíšu jenom, když to má informační hodnotu > 0 :-) (čili málokdy :-))
Je ale zvláštní, že fotky v galerii komentovat jde. Vývojáři jsou holt kouzelníci.

Nová titulní stránka. Docela nepřehledné – strašně moc informací. Snažím se to nějak učesat, ale zatím se nedaří.

Docela mě štve, že na něčí spaces se teď dá dostat po více kliknutích. Zdržuje to.

Graficky se nové spaces povedly – větší text je čitelnější. Akorát slibovali, že obrázek se nebude otvírat vyloženě jako obrázek, ale nějak pomocí AJAXu – no asi v příští verzi. Necháme je pracovat.

Co dál? už mě nic nenapadá.

Obecně vzato je nová verze služby Live dost odfláknutá. Je to sice zadarmo, ale moc dobrá vizitka MS to není.

Dvěma slovy: nic moc. Posuďte sami. Fotografie tentokrát zveřejním v plném rozlišení (2 mpix) bez úprav. Jako vždy klikejte na náhledy :-)

Jasně, je to Walkman a ne Cybershot. Zklamaný ovšem nejsem (na focení je foťák a ne mobil :-)). Obrázky jsou podstatně lepší než z K700i – mrkněte pro srovnání:

Fotoaparát tedy rozhodně nenahradí. Ale na to, že má objektiv menší než desetník a čip velikosti špendlíkové hlavičky, jsou ty obrázky ucházející.

Nicméně, jako walkman funguje skvěle.

Hurááá, peklo s Vodafone a.k.a. Sagem končí.
Dneska jsem strávil skoro celej den v Blavě u zákazníka. Ještě u baráku, když jsem parkoval chrochtávku, jsem si říkal “super, jsi doma, teď se hezky vyslíkneš a zalehneš do postele”. Jenže, ve schránce na mě číhal papírek z pošty.
Nebudu ted polemizovat o tom, že oznámení o uložené zásilce bylo ze včerejška. Ožil jsem, ani se nevyslíkal, jenom se najedl, sbalil batoh, bajka a hurá na poštu.
Vystál jsem frontu, zaplatil balíček, narval ho do batohu a rychle zas zpět. Je zajímavý, že kdykoliv jedu z pošty, lámu rychlostní rekordy :-)

Nebudu psát žádnou recenzi, pouze svoje první poznatky.

Hurá, skutečně to umí UMS. Takže, žádný poblbaný programy pro synchronizaci muziky. Kartu pěkně do čtečky, nakopírovat tam přes Total Commander skladby a jedem.
Na adresářích nezáleží, přehrávač jede podle ID3.
Klávesnice je docela fajn. SMS jsem zatím nepsal. A přiznám se, že ani moc psát nebudu, nesnáším klování SMSsek – jenom ve stavu nouze, jinak radši zavolám.
Jejda, telefon pozná, jak je natočenej, jestli naležato nebo nastojato a podle toho umí otočit přehrávač videa/hudby nebo obrázek.
Bomba je samozřejmě 3,5mm jack samice na headsetu – není nad to mít vlastní sluchátka. Nepochybuju o kvalitě Soních in-earů, ale já in ear sluchátka nemám rád. Takže jsem si samozřejmě připojil svoje Sporty.
Zvuj přehrávače je dobrej, Sansa hraje hodně podobně. Nehrál jsem si s žádným ekvalizérem nebo tak a myslím, že to ani nebude potřeba.
Vysouvací mechanismus je docela fajn. Jde to krásně jednou rukou. Narozdíl od té mrchy Samsunga, co máme v práci – tam je to vysouvání za trest.

To by byla pozitiva. Negativa jsou následující:
Nechodí mi korektně propojení s programem FMA, který jsem měl na správu starého founu. Budu muset najít alternativu. Naštěstí nemám v seznamu moc lidí, takže jsem si seznam nahrál pěkně kontakt po kontaktu přímo pomocí windowsích funcí pro bluetooth – pěkně v total commanderu označit kontakty, pravé myšidlo, send to, bluetooth. Ale mít velký seznam, asi bych u toho umřel.
A budu si muset pořádně pohrát s nastavením telefonu.

A ted mě omluvte, jdu si hrát :-)

O víkendu mi umřel foun. SE K700i, měl jsem ho tři roky a sloužil docela v pohodě. Nedávno sice umřel fotoaparát, ale ten jsem použil snad jenom 3x :-) - spíš mě to mrzelo kvůli přisvětlovací diodě, která mi dost často sloužila jako nouzová baterka :-)
V pátek hlásil slabou baterii, tak jsem ho šupl na nabíječku jako vždy. A… jejda, ono to nenabíjí. Takže, nastalo oblíbené čištění konektorů, cloumání s vidlicí nabíječky. Nepomohlo. Přitom nabíječka napětí dávala.
No nic, o novym telefonu jsem delší dobu uvažoval, tak proč si neudělat radost k Ježišku a nenaježit si novej foun.
Ještě jsem začal trochu hysterčit kvůli záloze kontaktů – kovářova kobyla chodí bosa a ajťák nikdy nezálohuje :-). Bleskem jsem nainstaloval program FMA, připojil mobil přes blůtůčko a modlil se, aby to akumulátor ustál, bluetooth je děsnej žrout. No, zadařilo se, stáhl jsem si telefonní seznam a dokonce i nějaký ty hovadinky, který jsem měl v paměti. Potom jsem už jenom udělal master reset a foun usnul navždy. Co s ním? Šoupnul jsem ho na Aukro, třebas si ho někdo koupí.

Co dál? Vlezl jsem na stránky vodafounu mrknout, co mi nabízí. Trochu jsem si zanadával nad nedomyšlenou formou nabídky zvýhodněných přístrojů – nejde v tom ani třídit, ani filtrovat. Na řadu přišel Excel :-). Odfiltroval jsem si jenom Sony Ericssony – jsem konzervativní, ovládání SE se mi líbí a Sony nebo Erika jsem měl vždycky :-)
Vyloučil jsem ultralevné přístroje a drahé rovněž. V hledáčku mi zůstaly dva: K770 a W910. A přišlo špekulování, čtení, porovnávání.
K770 je Cybershot s docela solidním foťákem, W910 zas walkman. Nakonec vyhrál walkman – lepší displej, sluchátka s 3,5mm zdířkou, přehrávač by měl umět kopírování přes UMS.
Takže, objednáno, těším se na novou hračku. Cena od vodafonu není k zahození, takže proč se zas trochu nehýčkat.

Mimochodem, momentálně mám jako zálohu pučenej Vodafone 231. Foun je to vzhledově pěknej, malej, tenkej… klávesnice taky docela v pohodě. ALE TO OVLÁDÁNÍ. Lidi, to je děs. Na volání asi fajn, ale už jenom práce s SMS je děsná. Navíc to nemá spešl krátký zvuky pro hlášení příchozí SMSky, SMS to hlásí vyzváněním. Takže se obrňte trpělivostí, že vám to SMSku bude hlásit půlminutovou skladbou.Fuj. Už se těším na pořádnej foun.

p.s.: tohle byly moje telefony:
Erik A1018S (dosud funguje)
Sony CMD J-5 (zničen špatným flashováním)
Sony CMD J-7 (ztracen/ukraden)
SE K700i :-) - jak vidno, konzervativec se nezapře :-)